Jsme posedlí svojí historií, a pro potřeby „budoucnosti“ je zachováváno kde co. Ale tak, jako jsou na sítnici slepé skvrny, tak jsou i slepé skvrny vnaší historii“.Dá se odhadnout, že na konci 19. století u nás vyráběly tisíce cihelen kolkované (značkované) cihlářské zboží – a přitom neexistuje žádné soustavné zmapování této činnosti, po celá desetiletí se nápisy a značkami na cihlách nikdo nezabýval. Vtehdejší literatuře se objevují tak nanejvýš reklamy na písmena a znaky do cihlových forem, ani ve specializovaných časopisech té doby (např. „Cihlářský věstník“ (!) není ani jeden publikovaný obrázek, natož pak katalog značek.

A tak je na nadšencích, sběratelích, aby zachraňovali to, co se čas od času dostane na světlo světa: cihly totiž i se svými znaky čekají na to, až si jich při rekonstrukcích někdo všimne, vyloví je ze stavebního odpadu a dá na piedestal. A že znich začne vytvářet kolekci, která je svědectvím o tom, jak se ke své práci stavěli naši předkové.

Po polovině 19. století nastal podstatný zlom – doposud byly cihelny zpravidla jen „panské“, bylo na ně třeba koncesi, kterou nebylo snadné získat. Po vzniku nového obecního zřízení se cihlářství stalo volnou živností a cihelny zakládal kde kdo – a úroveň cihlářského zboží byla také velmi různorodá. Není proto divu, že si jednotlivé cihelny značkovaly svoje zboží. Staré znaky koncesovaných (většinou šlechtických) cihelen, zpravidla serbem nebo složitým znakem, byly vystřídány jmény nebo iniciálami majitele, nápisy (zejména názvy obcí u obecních cihelen), jednoduchými znaky, jimž sice dnes nerozumíme, ale které byly zřejmě vokolí snadno dešifrovatelné.

Toto období trvalo přibližně padesát let. Pak se prosadila strojní výroba cihel, hlína se přestala pěchovat do forem – a stím skončilo období, které nás zajímá.

Cílem této výstavy ale není seznámit se základními typy značek a kuriozitami, předvádět rozsah jedné konkrétní sbírky značkovaných cihel. Na cihlách lze leccos ukázat, znaky jsou autentickým svědectvím o své době, o tom, co bylo improvizací a co záměrem, ale je tu také svědectví o naší vlastní době: staré cihly jsou znovu používány a značky na nich se stávají dekorativním prvkem.

Výstava bude slavnostně otevřena 13. Srpna v16:30 v rámci připravovaného projektu Regionálního muzea Chříč v bývalé sladovně zdejšího pivovaru. Otevřena bude do října 2011. Individuální prohlídku je možné domluvit so.s. Propolis.